2013

Leden

Já (poté, co jsem autem vymetla sněhové mantinely): "Hele, ale bez tý mřížky vypadá ten nárazník prostě líp!"
Táta: "No to teda nevypadá, tam je vidět jak do prdele... To je jak kdybys chodila bez kalhotek!" :D :D

Předsevzetí do nového roku a možná i těch dalších:
1) Mít přítele...
2) Mít maturitu...
3) Mít práci...
4) Mít auto...
5) Mít lepšího přítele...
:D

Ségra byla v kině na Bídníkách.. Přijde a nadšeně mi říká: "Týýýjooo, jak jsem byla na těch Bídníkách, tak tam hráli písničku, která by se na tebe skvěle hodila! Až ji najdu na netu s titulkama, tak ti ji hned pustím, tu musíš slyšet!"
Já na to: "A co tam jako bylo, že na mě pasuje?"
Ségra: "Já nevím, ale zpívala to parta děvek, tak víš jak..." :D :D

Tak si tak parkujem v klídku u hospody, na soukromé cestě.. :D V půl 3 ráno se konečně vykopem ven, abysme posléze zjistili, že ošklivá Kia stojí naštorc přes cestu, abysme nemohli odjet a policajti jsou na cestě k nám. Přijelo první auto s panem policistou, který se vyptal na okolnosti pána, který volal. S Peťulí zachováváme vážnou tvář. Přijede druhé policejní auto. Spolknu otázku: "Kde je vás víc?" a čekám, co se bude dít. Smrad z nejspíš spálené spojky se line vzduchem. S Péťou nám cukají koutky, první policista se otáčí, kde co hoří a všem všudypřítomným oznamuje: "Ten idiot snad spálil spojku!" Nicméně policista z druhého vozu vystoupí, přistoupí k nám, nohou naznačí ke Kie a říká: "Kterej kretén tu tak blbě stojí?" Načež se ozve majitel vozu (nyní se sklopenou hlavu) a špitne: "Já.".. S Péťou už se řehtáme jak pominutý, přičemž se policista otočí a s neskrývanou radostí vykřikne: "My jsme u Grošáka! Oni maj ještě otevřeno! Tak to tam musím jít!" Což nás dorazilo úplně :D Nicméně dobrým tahem bylo, že z auta jsme vystoupili já s Peťulí, nebot naše krásné tvářičky, psí pohledy a řehtací nálada nám vynesli 500Kč na místě (prý to musí nějak řešit, když se volalo na 158) místo 2000kč, co nám mohli nasolit, a bez ztráty bodů.. Mám prostě dost :D Od teď mám ráda policajty..Takhle dobře jsem se hodně dlouho nezasmála :D

Únor

For my sister: We were both young when I first saw you... :D

Nikdy jsem nečekala, že se něco takového stane. Ale všechno je jednou poprvé. Dnes poprvé v historii jsem se tak namlsala čokoládou a nutellou, že už nemám chuť na další čokoládu... Tento den si zapisuji do deníčku jako osobní historický úkaz.

Jak se ostřikovače ostřikovacími staly. Bylo nebylo, jala se Mipulka odjet z práce domů. Celou cestu na Shell nic neviděla, protože neměla vyčištěné přední sklo a bála se pustit ostřikovače, protože nevěděla jak, a protože vždy, když to zkoušela, zapla zadní stěrač, který pak 10 minut vypínala. S rostoucí špínou, rostlo Mipulky odhodlání odchytit někoho známého na Shell, kdo jí poradí. S pocitem kreténa vjížděla na benzinku, kde nikdo nebyl... :D Zoufalství v očích, Mipulka začala popotahovat. Tu však ji napadla spásná myšlenka volat Hot Line fathers, kde ji zkušený tatík poradil. S radostí v očích a výkřiky: "Juchú! Hurá!" dojela Mipulka šťastně domů... :D

Jsem na sebe fakt pyšná, že zvládám chodit domů z diskoték zdravá a živá, bez držkopádů, i když mám v žíle... :D Co totiž nenapadám cestou k autu, doženu v práci... Mokrá podlaha je svině, nohy se proti mně spikly, protože mi podklouzly do strany obě najednou a zapluly pod lavici raz dva... A protože s nohama na zemi se nedá stát, tělo šlo k zemi taky a zajelo pod stůl... :D Bylo fajn válet se na mokrý zemi s mopem v ruce a s naraženým kolenem, který to odsralo nejvíc... :D Asi nebudu moct ve středu cvičit, to je fakt pech... :D

Jestli někdy nastane chvíle, kdy nebudu mít žádnej průser, tak to bude zázrak... :D Zázrak tak velký, že se obloha rozjasní, sníh roztaje a z nebe bude padat čokoláda... :)

Březen

Dne 6.3.2013 zemřela milovaná dcera, vnučka, a možná matka, případně i babička, kuna obecná, s dlouhým ocasem, pod koly bílé FapFap. Stalo se tak večer ve 23:00 na Jistebsku, směr Krásná. Adrenalinový přeběh přes silnici se stal kuně osudným, zranění byla neslučitelná se životem. Přejeme upřímnou soustrast všem pozůstalým kunám. R.I.P. kuně s dlouhým ocasem...

Miluju kočku u Peťule... Když ráno po procitnutí pracně zaberu znova, všichni odjedou a kočka řve za dveřma. Hne se ve mně svědomí, říkám si..nebudu svině..tak se teda zvednu, otevřu dveře, aby kočka mohla dovnitř a nebyla chudinka sama, aby si lehla, spala a ztichla. To, že mi podupala ksicht, moje lentilky a narvala mi packu do žaludku jsem brala jako daň za to ticho co nastane, až si ustele. Nicméně jediný výsledek vpuštění kočky do pokojíčku byl ten, že kočka neřvala za dveřma, které to aspoň maličko tlumily, ale řvala přímo v pokojíčku, což mělo za následek pouze to, že mňoukání bylo hlasitější a hlasitější - přímo úměrně tomu, v jaké vzdálenosti od postele se kočka pohybovala... Jo, miluju tu kočku... :)

"Hele, ale oni ti fotbalisti nejsou tak špatný, všichni nejsou šmejdi, třeba já....nevim" :D "To chápu.. Kolik si měl holek za poslední rok?" "Noo..tři.." "A nemáš náhodou už rok a půl holku?" :D... "Mám, no.." :D :D Turnovský B&B a jasný důkaz svatozáře nad Dejvovou hlavou a toho, že fotbalisti opravdu nejsou tak špatný... :D

Duben

Jaro je tu! Neomylným důkazem jest pavouk lezoucí po naší zdi v chodbičce, bráníc nám tak opustit dům hlavním východem... Leč nebojácná macecha vzala ruličku novin, připravenouc praštit pavouka po palici. Po hlasitých protestech, jakožto že noviny jsou nedostatečnou smrtelnou zbraní, a že při možném úprku pavouka před jistou smrtí bude polovina rodiny uvězněna v domě, neboť nebudou moci dostati se k východu, jala se macecha vzít pantofli a uštědřit pavoukovi ránu. Zbytek rodiny se povážlivě uklidnil až po ujištění, že mrtvolka pavouka nalezena byla, tudíž nebezpečí pavoučí invaze jakožto pomsta pavouka za pokus o zabití, byla zažehnána. R.I.P. pavoukovi na zdi v chodbičce, nechť zem je ti lehká. Byl jsi už dost velkej, určitě jsi strávil plnohotný život!

Jak bych jenom slušně vyjádřila můj dnešní vydařenej den? No.. V jednom dni jsem si třikrát nabila hubu na schodech (z toho odřená kůže na lýtku, budiž). Za letu jsem chytala pos*anou vrtuli ze zmrzliňáku tak šikovně, že mi luxusně nabourala koleno.. No... koleno v pi*i.... :D Řeknu vám, špatně se chodí, vstává, sedí a řídí, když nemůžete moc používat koleno.. au au..

Dnešek ve znamení nervíků... Než jedu do práce, zjistím, že mi něco chčije z pod auta.. S Evou teda zkoumáme what's go.. Šáhnem.. Zkontrolujem olej - skoro žádnej, a laicky si vydedukujem, že mám proraženou vanu.. S hrůznejma představama, kterak mě oprava bude stát pěknej balík a kterak mě táta zabije a měsíc mi bude vyčítat, že jezdím jako prase, si rozbiju držku v práci na schodech (hned na začátku směny, tudíž mám vybráno na celej den a další tlamu neočekávám). Přijedu domů, hned se letím zeptat, co je mýmu miláčkovi. Prej kvůli mně táta otočil celou peněženku, vydal se ze všech peněz, jezdím po šutrech, proražená vana, dlužím mu 4500Kč. Sklopím hlavu, smutně podotýkám, že mu to teda příští týden dám, načež mi je řečeno, že si ze mě dělá prdel, v prdeli byly hadičky a stálo ho to 45Kč :D Fakt miluju svoji rodinu za to, že si ze mě nikdy neutahuje :))

Květen

Dalo by se říct, že mám všechno... Mám kde bydlet, mám auto, nějakej příjem mám taky, teoreticky chlapa vůbec nepotřebuju. Ale když vidím, jak kamarádky dostávaj od frajerů tunu čokolády, zjišťuju, že bez chlapa, co by mě dopoval čokoládou, nemá můj život smysl.. :/ :D

Když se daří, tak se daří :D Dnes při úklidu v cukrárně se lituju, jak budu muset do důchodu makat jako praštěná, a že si musím najít nějakýho boháče, že je to zkrátka nutnost.. O deset minut později na mě šéf volá: "Dělej, dělej, pojď sem!" Jdu tam, kam ukazuje, až před cukrárnu, kde spatřím porsche bez střechy, matová černá, sen každé ženy :D Jelikož nikoho nevidím, otočím to, běžím cukrárnou a cestou řvu: "Jde na zmrzlinu, jde na zmrzlinu.." a přidám na rychlosti, abych u okýnka byla jako první. Kámoška se ke mně cestou přidá, aby stíhačka zjistila, o co jde. Já udýchaná, ona vysmátá, začíná jí to pomalu docházet. Tak se ptám, co si teda týpek dá (podotýkám, sice starší, ale docela zachovalej), vše mu odkývám, pak mu zmateně odpovídám: "Pomeranč už není, máme vanilku a jahodu. Ne, kecám, jogurt a jahodu..." Kámoška v křečích, jak koktám, když chci udělat dojem, já smíchy nemůžu ani markovat, čekám podporu, kámoška zbaběle prchá do bezpečí cukrárny, kde se šéf tlemí jak praštěnej, páč ví o co jde, a smích je nakažlivej, takže se za chvíli řehtá i zbytek osazenstva, mě nevyjímaje. Nervózní jak sáňky v létě mu naúčtuju zmrzku s polevou, uslzená smíchy mu odpovídám na jeho otázky (udržet konverzaci je první krok!), abych mu ve finále podala zmrzku bez polevy, kterou si zaplatil a mizím se vysmát za roh s ostatními. Načež mi za pět minut po kámošce vzkázal, že mám u něj reklamaci, chtěl polevu. Se teda vracím zpět, že mu ji dodatečně dám, nicméně už jen smutně koukám na půl slízaný zmrzky na který by poleva nedržela ani při nástřiku vteřiňákem. Ještě že byl pán vysmátej s náma, a asi to chápal. Jediný pozitivum na celý akci vidím v tom, že si nás bude zaručeně pamatovat a to je plus! :D Není nad to chovat se jako debil, když chcete hodit vočkem po nějakým zazobanci.. :D

Daruji bacily, věrnost zaručena minimálně na týden (což je víc než zvládne většina mužů!). Zn. Spěchá! :D

Jak se zbavit bolesti v krku rychle a účinně: Běžte do auta. Zapomeňte si doma flashku. Promítněte, zda psychicky zvládnete jet bez hudby a rozhodněte se pro flashku vrátit. Pospíchejte. V rychlosti zavírejte dveře od auta tak, že je držíte za boční hranu. Přibouchněte si tam palec. Až budete mít temno před očima, rozhodněte zapomenete na jakoukoliv jinou bolest. Tento postup byl ověřen a účinnost je 100%.

Tak FapFap konečně omytá a naleštěná :)) Vyplácáno na ní cca 30l vody s šamponem, celková doba mytí 2 hodiny. Prádlo na šňůrách zůstalo díkybohu suché, leč já byla mokrá od hlavy až k patě, v botách potopu a zralá na Miss Mokré tričko. Nechápu, jak to v těch filmech dělaj, že u toho ty holky vypadaj tak dobře a SEXY! Mně by totiž nepomohly ani 20cm vysoký podpatky, ani bikiny a ve finále by mi byly k ničemu i trojky kozy... Neboť jsem zjistila, že dlouhá hadice je spíš na obtíž, páč se do ní zamotáte raz dva. Střechu jsem musela mejt se stoličkou pod sebou, což sexy není ani trošku, navíc, když se s ní skácíte k zemi, je to spíš komedie než cokoliv jinýho... A faktem taky zůstává, že ve filmech, když mají slečny šampon všude, pořád se maj páni na co dívat a je to OK, ale v reálu to je spíš tak, že prskáte bublinky všude kolem a v nejhorším případě si plným proudem vystříkáte oko, páč ten šampon v očích FAKT štípe.. No, byl to fajn den... :D

Heh.. Včera starej dědek na parkáči u Penny...:D Zkušeně mi obchází auto a prej: "Hmm, koukám.. Motorsport.. Slečno, vy závodíte?" :D :D Jasně, káámo, rally bohemia každej rok.. :D

Probírání se starými kazetami a pouštění jedné 21 let staré VHSky s názvem Janička... Byla jsem krásný dítě :D A pád z postele zapříčiněný mojí sestrou vysvětluje míru moji inteligence.. :D Mimochodem, je možný mít na 4,5 měsících celulitidu? :D

Tak jsem prubla kulečník! Ale zjistila jsem, že nejvíc mě na tom baví chodit důležitě kolem stolu s tágem v ruce a nasadit přitom ještě důležitější výraz jak přemýšlím nad další taktikou hry, i když žádnou taktiku nemám...

Tak si tak v knihovně vybírám knížku a při popisu jedné s názvem "Smolařka", kde se psalo, kterak hlavní hrdinka má problémy s chlapama a pořád ne a ne najít toho pravýho, mi srdíčko zaplesá a s myšlenkami typu: v tý holce se určitě poznám, taky píše, že si z deseti kluků vybere vždycky toho jedinýho magora, po knížce chňapnu, a doma ji hltám jako by přede mě někdo položil tabulku čokolády.. No.. Smolařkou byla slečna cca prvních 5 stránek. Posléze si našla úspěšného krásného chlapa s dobrým fárem, s vilou velkou jako Buckinghamský palác a aby toho nebylo málo, shodou okolností kápla na skvělou tchýni, co jí jen tak mírnix stírnix daruje rodinné šperky za půl mega. Manžel ji dohodí super místo za balík peněz, zkrátka idylka. Přibližně dalších sto stránek s napětím čekám, jak hlavní hrdinka vtrhne do domu a načape super manžílka s prsatou blonďatou vícemiss a ono pořád nic.. Tak si tak v duchu říkám, co to je sakra za smolařku. Páč na konci se s pánem boháčem rozvedla (on chtěl děti a ona studovat - hergot, mít takovýho chlapa, tak prdím děti o sto šest :D ), ale k rozvodu ji ex koupil byt a ke studiu ji nabídl velkorysou sumu, aby chudinka nestrádala. Tak takovou smůlu bych teda taky chtěla mít!

Červen

Věřiti bych mohla tomu, že z nebe začnou pršeti miliony, že tráva modrá bude růsti, a že s bohatým milencem děti budu míti a budeme si šťastně žíti. Ale nikdy! Fakt kua nikdy bych nevěřila tomu, že někdo zvládne projít kolem mého koně s chlebem v kýbli, aniž by neskončil rozmáznutej na nejbližší zdi či omotanej kolem ohradníku, aby kolem něj prošel zcela živ a zdráv se způsobným koněm v závěsu, jež čeká na propustku ke kýbli. Zázraky se dějí a sebevrazi bodují!

Ach jo.. Přijdu domů, lehce nakalená... Namažu si chleba se salámem, přijdu nahoru, a říkám ségře: "Potřebuju tvůj kabel k notebooku, chceš flashku?" Ségra odvětí, že ano.. Říkám: "Pohlídej mi chleba!" ... a mastím do auta pro flashku. Vyjdu před hlavní dveře a nad hlavou slyším: "Hele, tohle jsem ti zachránila!", přičemž nad hlavou mává kůrkou z chleba, který vytrhla psovi z držky.. :D Fakt výborný.. :D S pocitem nenažrance a vysmátá jako lečo si jdu máznout chleba druhý, který mám v plánu bránit tělem i duší!

Sháním na večer společnost, zn. na vysoké úrovni, ostudu si umím udělat sama. :D

Svým jistým způsobem jsem geniální... Bordel na vlastní půlce pokoje jsem schopna během třiceti minut rozšířit i na sestřinu půlku pokoje. V cestičce mezi skříní a postelí, kde bylo relativně uklizeno.. no.. už taky není uklizeno. Zděšená svojí vlastní úklidovou činností, kde místo toho, aby se věci vracely na své původní místo, přemisťuji je z místa na místo, abych zjistila, že už je vlastně nemám kam odložit. Sestra se od mého počínání raději odvrátila k pc smířená s tím, že bude spát pod kupou hadrů, které jsem si "odložila" k ní na postel. Kočka při pohledu na průrvu mezi skříni a postelí zůstává nevěřícně stát, načež se nahrbuje, div neježí chlupy. Nemá kam jít. Je odříznutá od únikových cest. Pes pouze nečinně přihlíží. Mipulka je úklidovou činností značně zničena. Miluju volno! :D

Rýč, lopatu a jít si vykopat véééélikou díru... Čím je pokročilejší hodina, tím víc si tak zábleskově vybavuju některé části včerejšího večera... Uff... Ta díra bude muset bejt zatraceně hluboká...

Červenec

Tak jsem dneska přišla do práce celá natěšená, v napjatém očekávání, zda zase přijde ten hezoun na zmrzku... V klídku si prodávám, a on nikde :( Zklamaná na maximum si vzpomenu na scénu z Romea a Julie, kterak Julie se probodla dýkou, a s rozhodným výrazem ve tváři mi hlavou probleskne myšlenka: "Zabiju se z nešťastné platonické lásky!" Načež se chci bodnout přímo do srdce, ale nějak jsem to netrefila a nůž si zabodla přímo mezi palec a ukazováček. Ehm.. No, bylo to trošku jinak, nebyly to sebevražedné úmysly, ale jen moje nešikovnost.. :/ Ovšem nic to nemění na faktu, že v šoku ta díra vypadala mnohem větší, a z ryze osobních důvodů nehodlám měřit její hloubku, páč mám pocit, že ten nůž byl fakt o hodně dál, než by měl :D Každopádně, je docela vtipný krájet si vepře na talíři s vidličkou mezi ukazováčkem a prostředníčkem, nemluvě o tom, že některé mnou natočené zmrzliny točené touto technikou taky jistě nesplnily zákazníkovo očekávání :D Ach jo.. Kdyby mi cukrárna vyplácela za každej úraz stovku, tak už jsem milionář... :D

Sakra, sakra... Táák moc jsem chtěla jít se ségrou čistit okna.. A ne a ne najít stěrku... Bez stěrky samozřejmě odmítám okna čistit, ale takovej pech!! Já je chtěla tááák moc vydrbat :((

To by nebyla party, aby z ní nevyplynulo několik ponaučení :D
1) Nejez dva mega talíře guláš, když jdeš kalit, žaludku to nedělá dobře!
2) Když ten divnej pocit přechlastáš rumem s colou, pivem, redbullem s vodkou a peach vodkou, žaludek bude ok! (Alespoň do té doby, než se ráno vzbudíš...)
3) Ne každá "čiči" je roztomilá, a některá má dokonce i rohy a bučí.. (je to pak ještě vůbec "čiči"?)
No, a teď už jen jít spát.. Zítra směle do práce, bude ožralá jahoda s vanilkou..

...že mi kočka občas (spíš víc než občas) projde po klávesnici a napíše tam vzkaz v cizí hatlamatilštině, případně v hieroglyfech, na to jsem si už zvykla.. že mi občas tou svojí výletní procházku přes pc pozavírá okna, případně pokliká na reklamy, to je taky ještě v normálu.. ale že mi zmákne otočit obrazovku o 90°, to by mě fakt nenapadlo.. Je geniální! :D

Přibrala jsem 4kg... Na zahnání žalu jsem si odpo nakoupila balík chipsů, čokoládu a tribitku.

Srpen

Se mi zase něco povedlo... Na koupališti jsem si koupila balík chipsů, rozdělala je a pustila se do nich. Po chvíli jsem je vyměnila za hranolky a odložila je vedle osušky. Nedojedené chipsy jsem před cestou domů zabalila do tašky, doma se pak  rozvalila do postele a sežrala dalšího čtvrt pytlíku. Načež si všimnu, že mi jeden mravenec leze po dece. Svině se na mě asi nalepila na koupáku, páč tam jich je mraky a nechal se dovézt zadarmo až ke mně domů. Umlátila jsem ho retkama. Baštim dál, kouknu na brambůrku.. a hle.. další mravenec! Říkám si, to už je fakt divný, kouknu do pytlíku a tam jich po MÝCH chipsech cestuje asi pět. Znechuceně nesu zbytek chipsů do popelnice a v hlavě přemítám, kolik proteinů jsem do sebe za tu chvilku asi naházela...

Odposlechnutí Pražáci na jezeře Lhota. "Auu, trefila mě šiška!" Kamarád na to: "Tak to asi byla veverka". Zasažený: "Ne, říkám ti, že to byla šiška!!!" Pauza, pak smích. "Já přece vím, že na tebe nespadla veverka:)". "Ale byla to rána, jako by na mě spadla veverka:)" (Zkopírováno, jen aby na mě někdo nepřišel s porušováním autorských práv :D )

Auííí!! Jenom já si zvládnu dát dokonalou ťafku dveřma do čela, když pospíchám za žrádlem... au au... řekla bych aspoň, že se mi rozsvítilo, ale zdá se mi to nepravděpodobný :)

Září

Miluju: svoje autíčko a noční projížďky v něm s hudbou na plný koule! Super relax! :) Nesnáším: kočky a jakoukoli lesní zvěř přebíhající přes cestu (škoda, že ta přejetá kuna jim už nemůže říct, jaké jsou následky.. :/ ) Nutno doladit: basy na rádiu. A opravit drncající kličky u dveří!!! (to v roce 2000 nevěděli nic o elektrickej okýnkách, proboha???) Zjištění dne: V Zásadě prší jak svině a v Huti ne. Jsem ráda za to, že bydlím v nepršící zoně (né, že by tu nikdy nepršelo, ale..) A druhé zjištění: naše rozježděná cesta je v tuto chvíli dost bahnitá. Bahno klouže. S nohama ve vzduchu máte velmi malou šanci, že dopadnete zpátky na nohy. Vypadala jsem jak posraná :(

Říjen

To je neuvěřitelný, jak jsem z toho Krtečka provařená :D V ordinaci u zubaře se mě pán ptal, jestli dnes budu točit zmrzlinu a na benzínce mě další týpek zdraví jako starou známou s tím, že: "Se známe od krtka ne?" :D Budiž mu útěchou, že byl fakt hezkej :))

Náš pes je fakt dokonalej... Jeho poslední tři úlety: Když jsme se ségrou trávili čas v Litvínově u babičky, brácha obstarával krmení... Matýskovi to bylo málo a tak rozkousal kočky pytel s granulema a celé dva dny měl samoobsluhu. Včera jsme zjistili, že mi čmajznul tabulku čokolády ze stolu a komplet celou ji sežral. Obal mi nechal, jak šlechetné... Kupodivu pes přežil. A dneska po návratu z Liberce si ségra u babi o patro níž vzpomněla, že: "Jééé, on pes ještě nedostal nažrat, to tam určitě už leží nožičkama nahoru!" Načež se za pět minut vrátila s takovou zavírací popelničkou, ve který skladuje krmení, aby nám oznámila, že šikovnej Mates si ji odtáh ke mě do postele, rozkousal ji, sežral všechny granule, které tam byly (zhruba čtvrt popelnice) a v zápalu boje o holé přežití pro jistotu prozkoumal odpadkový koš... podotýkám, taky na mojí půlce pokoje.. Miláček na zabití, fakt! :))))

Přehodnocuji svoje dosavadní a doposud neměnné rozhodnutí, že dítě u mě nepřichází v úvahu. Rozhodně si musím aspoň jedno pořídit, už jenom pro tu švandu, která nastává, když se stará tatínek :D Tímto tedy vyhlašuji konkurz na budoucího tatínka :D Hlavními požadavky jsou: 1. svalnatý - je vědecky dokázáno (ehm ehm), že svalovou hmotu předáváte na své potomky, a jasně, pokud to bude kluk, musí se umět bránit a pokud holka, nesmí spolíhat na chlapa, takže tak.. :D 2. vysoký - jasně, je blbý, když si kvůli každý puse musím brát štafle, ale musím eliminovat možnost, že dítě bude trpět malou výškou stejně jako já... :)) 3. přiměřeně bohatý - dávno jsem se vzdala svých snů o milionáři.. Bude mi stačit, když v domě bude záchod a k večeři něco lepčího než kůrka chleba.. samozřejmě musí mít auto! :) 4. hezký - když bude mít dítě štěstí, bude po otci, a znáte to, hezký lidi to maj v životě jednodušší :D 5. NESMÍ být arachnofobik - alespoň jeden z rodičů musí bránit teritorium před nevítanými návštěvníky, a já to rozhodně nebudu! :))

Tak jen jestli já nejsem přece jenom klikař.. :D Jsem objednaná k zubaři, tak teda s žaludkem staženým ze všech stran si beru ségru jako psychickou podporu do čekárny, páč jestli něco nesnáším, tak je to zubař. Cestou tam začínám vymýšlet různorodé scénáře, kterak zubařka onemocněla a třeba neordinuje nebo bude mít na dveřích z technických důvodů zavřeno.. Ségra oponuje, že to by mi určitě zavolala. Zmohla jsem akorát na to ji okřiknout, ať mi nebere moji poslední naději, a dál se soustředila na řízení, abych nervozitou nebourala. Po dojití k ordinaci zvoním na zvoneček a z nudy čtu takový ty nudný papíry, co visej na dveřích. Načež si všimnu jednoho, kde píšou něco o přerušení dodávky el.proudu a pod tím nápis: Dnes (29.10.) neordinujeme! :D Tak jsme se tam 10 minut řehtaly jak praštěný.. :D Asi se dám na dráhu jasnovidce, přivolávače katastrof nebo tak něco, když mi ten dnešek tak hezky vyšel! :D

Listopad

Smutné zjištění při nákupech. Zrcadla ve zkušebních kabinkách vás dělají daleko tlustší než jste. To není moc dobrej reklamní tah... Já takhle tlustý stehna určitě nemám! :D

Pamatujete na ten status jak jsem psala, že zkušební kabinky rozšiřujou? No,viděla jsem se v zrcadle a na obranu velkoobchodů musím říct, že to nebyla pravda. Opravdu mám stehna jako slonice! Dojídám poslední balík chipsů a už nikdy víc! :D Fuj :((

Prosinec

Tak to nenééé :D Po lítání po Jbc se úspěšně s Péťou Novotnou vracíme domů... :D Na Dolní Černý začne blikat kontrolka na olej, tak tedy otáčíme seatka a razíme zpátky na benzinu. Deset minut vybíráme olej, kde ani jeden není ten, co už v autě má... Tak teda Peťule volá mladýmu, že co má koupit, abysme dojeli... Načež se jí mladej zeptá, jestli zapla mlhovky a po kladné odpovědi, že ano, nám do telefonu sdělí, že můžeme jet v pořádku dál, neboť při zapnutí mlhovek se nerozsvítí spolu s nimi pouze levý blinkr, ale začne pípat i kontrolka na olej :D :D

Když člověk nemá auto, spojuje se světem pouze prostřednictvím FB a v televizi nic nedávaj, uchýlí se člověk někdy i k věcem, jež by ho nikdy nenapadly... Ve chvíli, kdy mi ségra říkala, že mě tu bude týrat indiánskejma vlčíma písničkama jsem vymyslela, že budeme meditovat. Tento nápad selhával už na mém posezu. Nohy v tureckém sedu a lokty jsem pořád cpala na ně, rovnala si u toho záda (zkuste to někdy!), nabírala rovnováhu a ono vlastně ty lokty tam vůbec nepatřej :D Mezi salvama smíchu a pokusů o meditaci, kdy prej má duše odejít z těla (wtf? :D), jsem pocítila vítr ve tváři, říkala si "už to bude", načež jsem otevřela oči a zjistila jen to, že mi před obličejem mává bílej praporek jakožto Matesův ocas. Ptala jsem se, kam jako se má teda moje duše odebrat, jestli do minulýho času, budoucího, přítomnýho nebo kam, odpověď zněla že do předpřítomnýho :D Budiž tedy... Ve chvíli soustředění jsem otevřela oči a všimla si, jak ségra kroutí v hlubokém souznění s hudbou hlavou do rytmu. Na otázku, co to sakra dělá, že prej se dostává do indiánského kmene a jmenuje se Lehké pírko. Povím vám, vypadala jak ty zvířátka od vietnamců s pohyblivou hlavou. Tak jsme se vyřehtaly a pokračovaly. Když jsem si vzpomněla na Lehký pírko, dostala jsem výbuch smíchu zase a ségra bez mrknutí oka: "Neruš! Tvoje jméno je pořád nečitelný!" Tak jsem počkala až přejde bolest břicha, a ani ne po pěti minutách: "Mám to!! Jseš Šakalova řiť!" :D Tak mi sakra řekněte, jestli jsme my dvě vůbec normální :D